Čisté zlato je příliš měkké na to, aby vydrželo každodenní nošení ve špercích – zlatý prsten z 999/1000 zlata by se za týden poškrábal a zdeformoval. Proto se do šperkařského zlata přidávají jiné kovy, nejčastěji stříbro, měď, zinek, nikl nebo palladium. Výsledná slitina si zachovává obsah zlata daný ryzostí, ale získává potřebnou pevnost, pružnost a barevný odstín.
Každá slitina, se kterou výrobce nebo dovozce šperků v České republice pracuje, musí být zaregistrována u Puncovního úřadu ČR podle § 49 zákona č. 539/1992 Sb. (puncovní zákon). Registr je veřejně přístupný a ke dni 15. 6. 2026 obsahuje pro zlato celkem 61 registrovaných slitin sahajících od ryzosti 919/1000 (přibližně 22 karátů) po 999/1000 (čisté 24k zlato). Nejstarší záznamy pocházejí ze 14. ledna 1993 – tedy z doby těsně po vzniku České republiky.
Jak číst registr
Registr uvádí pro každou slitinu:
- Číslo reg. slitiny – interní identifikátor Puncovního úřadu
- Datum příjmu – kdy byla slitina zaregistrována
- Označení – název podle výrobce nebo žadatele o zápis
- Složení v tisícinách – obsah každého kovu na 1 000 dílů slitiny
Čísla v tabulce jsou tedy tisíciny (‰), ne procenta. Slitina s Au 585 obsahuje 585 dílů zlata na 1 000 dílů celkem – tedy 58,5 % zlata, neboli 14 karátů.
Ryzosti zastoupené v registru
Registr slitin zlata pokrývá v praxi čtyři hlavní ryzostní skupiny.
999 – ryzí zlato (24k)
Jedna registrovaná slitina: Au ryzí (reg. č. 46, zapsáno 2004). Obsah Au 999/1000, žádné přísady. Používá se pro investiční slitky a mince, v klenotnictví jen výjimečně (příliš měkké).
986 – dukátové zlato (přibližně 23,6k)
Jedna registrovaná slitina: Au dukátové (reg. č. 1, zapsáno 1993). Složení Au 986, Cu 14. Historická ryzost tradičně používaná pro zlaté dukáty – mince ražené v tomto standardu vydává dodnes mimo jiné Česká mincovna.
919 – přibližně 22 karátů
Jedna registrovaná slitina: Loring22 (reg. č. 70, zapsáno 2019). Složení Au 919, Ag 33, Cu 48. Jde o méně obvyklou ryzost v českém prostředí – tato konkrétní slitina pochází z dílny firmy Loring.
750–753 – 18 karátové zlato
Nejrozsáhlejší skupina pro vyšší ryzosti: celkem 12 registrovaných slitin s obsahem Au 750–753/1000. Pásmo 750–753 vzniká proto, že výrobci přidávají přísady s různou vahou, ale celkový obsah zlata musí splňovat minimální hranici 750/1000 pro označení 18k.
Slitiny 18k pokrývají celou barevnou škálu:
Žluté 18k: klasická kombinace zlata, stříbra a mědi. Čím více stříbra, tím světlejší tón; čím více mědi, tím teplejší. Příklad: Au 750, Ag 155, Cu 95 (reg. č. 6) – světle žlutá; Au 750, Ag 125, Cu 125 (reg. č. 7) – standardní žlutá.
Růžové a červené 18k: vznikají vyšším podílem mědi na úkor stříbra. Au 750, Ag 90, Cu 160 (reg. č. 8) je růžové zlato; Au 750, Ag 40, Cu 210 (reg. č. 9) je červené; Au 750, Cu 250 bez stříbra (reg. č. 10) je sytě červené.
Bílé 18k: nejrozmanitější skupina – dosáhnout skutečně bílého odstínu při zachování 750/1000 zlata je technologicky náročné. Registr zachycuje tři přístupy:
- Nikl jako bělicí prvek (reg. č. 5, 57, 69) – levnější, ale v EU regulovaný kvůli alergickým reakcím
- Palladium jako bělicí prvek (reg. č. 4, 52, 78, 150) – dražší, hypoalergennější
- Kombinace niklové předslitiny s dalšími přísadami (reg. č. 54, 66)
585–593 – 14 karátové zlato
Nejpočetnější ryzostní skupina v registru: celkem 44 slitin s obsahem Au 585–593/1000. Pásmo 585–593 opět odráží toleranci způsobenou hmotností přísad – minimální zákonná hranice pro označení 14k je 585/1000.
14k zlato je v České republice nejrozšířenější ryzost šperků. Nabízí dobrý kompromis mezi hodnotou (58,5 % zlata) a mechanickými vlastnostmi.
Žluté 14k: široké spektrum slitin Ag+Cu. Čím vyšší podíl stříbra, tím světlejší tón. Reg. č. 39 (Au 585, Ag 355, Cu 59) je světle žluté; reg. č. 16 (Au 585, Ag 50, Cu 365) je výrazně žlutooranžové.
Růžové 14k: vysoký podíl mědi. Reg. č. 55 (Au 588, Ag 130, Cu 258) nebo extrémní případ reg. č. 73 (Au 585, Ag 6, Cu 404) – téměř červené.
Bílé 14k: stejně jako u 18k tři přístupy – nikl, palladium nebo kombinace. Registr zahrnuje slitiny bez niklu (reg. č. 40, 49), s palladiem (reg. č. 53, 71, 79) i s niklovou bází (reg. č. 5, 23, 38, 41, 43, 56, 57, 60, 64, 65). Bílé 14k je v ČR velmi rozšířené pro zásnubní a snubní prsteny.
Speciální přísady: dvě slitiny obsahují prvky mimo standardní Au/Ag/Cu/Zn/Ni/Pd:
- Reg. č. 49: obsahuje mangan (Mn 39) a galium (Ga 11)
- Reg. č. 67 a 66: obsahují indium (In)
- Reg. č. 40: obsahuje mangan (Mn 55)
Kompletní tabulka – klenotnické slitiny zlata
Data jsou přepočítána přímo z Registru klenotnických slitin Puncovního úřadu ČR. Obsah kovů je uveden v tisícinách (‰).
| č. | Zapsáno | Název slitiny | Au | Ag | Cu | Zn | Ni | Pd | Mn | Ostatní |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 46 | 2004 | Au ryzí | 999 | – | – | – | – | – | – | – |
| 1 | 1993 | Au dukátové | 986 | – | 14 | – | – | – | – | – |
| 70 | 2019 | Loring22 | 919 | 33 | 48 | – | – | – | – | – |
| 66 | 2013 | Au 18 kt 3Dstyl | 753 | 42 | 148 | 30 | 25 | – | – | In 3 |
| 2 | 1993 | Au 18 kar. | 752 | 108 | 140 | – | – | – | – | – |
| 52 | 2004 | Au 18 kt bílé s Pd | 752 | – | 62 | 26 | – | 160 | – | – |
| 54 | 2004 | Au 18 kt bílé | 752 | – | 160 | 28 | 60 | – | – | – |
| 6 | 1993 | Au 18kar. sv. žl. | 750 | 155 | 95 | – | – | – | – | – |
| 7 | 1993 | Au 18 kar. žlutá | 750 | 125 | 125 | – | – | – | – | – |
| 78 | 2024 | Au 18K BW Kesia bílá Pd65 | 750 | 120 | 65 | – | – | 65 | – | – |
| 8 | 1993 | Au 18 kar. růž. | 750 | 90 | 160 | – | – | – | – | – |
| 4 | 1993 | Au 18. kar. b. Pd | 750 | 50 | – | – | – | 200 | – | – |
| 9 | 1993 | Au 18 kar. červ. | 750 | 40 | 210 | – | – | – | – | – |
| 150 | 2024 | Au 18K BW Kesia bílá Pd125 | 750 | 30 | 95 | – | – | 125 | – | – |
| 10 | 1993 | Au 18 kar. sytě červ. | 750 | 0 | 250 | – | – | – | – | – |
| 5 | 1993 | Au 18/Ni bílá Perfekt | 750 | – | 22 | 55 | 173 | – | – | – |
| 69 | 2018 | Au 18 bílá Ideál | 750 | – | 168 | 30 | 48 | – | – | – |
| 57 | 2004 | Au750/White gold | 750 | – | 151 | 42 | 55 | – | – | – |
| 48 | 2004 | Au 590. EU-B | 593 | 3 | 251 | 92 | 60 | – | – | – |
| 49 | 2004 | Au 14 kar. bílá S 2 | 592 | 357 | – | – | – | – | 39 | Ga 11 |
| 56 | 2004 | Au 14 kt bílé | 592 | – | 263 | 75 | 70 | – | – | – |
| 51 | 2004 | Au bílé OB 306A | 590 | – | 250 | 69 | 90 | – | – | – |
| 40 | 2003 | Au 14 bílé bez Ni | 589 | 330 | 19 | 6 | – | – | 55 | – |
| 53 | 2004 | Au 14 kt bílé s Pd | 589 | 108 | 108 | 4 | – | 191 | – | – |
| 50 | 2004 | Au 14 kar. žlutá S 1 | 588 | 342 | 50 | 19 | – | – | – | – |
| 45 | 2003 | Au 14 karátové žl. | 588 | 321 | 71 | 20 | – | – | – | – |
| 55 | 2004 | Au 14 kt růžové | 588 | 130 | 258 | 24 | – | – | – | – |
| 44 | 2003 | Au585+předslitina | 588 | – | 268 | 82 | 60 | – | – | – |
| 59 | 2004 | Au 585 TG GB | 588 | – | 267 | 59 | 85 | – | – | – |
| 62 | 2005 | Au žluté předslitina SRN | 587 | 98 | 225 | 90 | – | – | – | – |
| 67 | 2013 | Au 14 kt 3Dstyl | 587 | 70 | 248 | 50 | 41 | – | – | In 4 |
| 64 | 2006 | Au 14kar. BEN-2 bílá | 587 | 39 | 242 | 57 | 75 | – | – | – |
| 58 | 2004 | Au 585 LM 01 | 587 | 27 | 298 | 88 | – | – | – | – |
| 75 | 2024 | Au 585 BF | 587 | – | 291 | 69 | 50 | – | – | – |
| 47 | 2004 | Au 585/335-B | 586 | 335 | 74 | 5 | – | – | – | – |
| 71 | 2019 | Au 14 kar. BW Kesia bílá Pd | 586 | 270 | 23 | – | – | 121 | – | – |
| 61 | 2005 | Au 585/414R-červená | 586 | 66 | 339 | 9 | – | – | – | – |
| 63 | 2005 | Au bílá, předslitina Itálie | 586 | 14 | 281 | 61 | 58 | – | – | – |
| 41 | 2003 | Au 14 kar. bílá | 586 | 12 | 239 | 81 | 82 | – | – | – |
| 60 | 2004 | Au 585 bílá NiZn | 586 | 6 | 254 | 72 | 82 | – | – | – |
| 39 | 2003 | Au 14 kar. žlutá | 585 | 355 | 59 | – | – | – | – | – |
| 22 | 1993 | Au 14 kar. 320 | 585 | 320 | 95 | – | – | – | – | – |
| 79 | 2024 | Au 14K BW Kesia bílá Pd65 | 585 | 320 | 30 | – | – | 65 | – | – |
| 76 | 2024 | Au 14K BW Kesia žlutá 585/300 | 585 | 300 | 115 | – | – | – | – | – |
| 21 | 1993 | Au 14 kar. 280 | 585 | 280 | 135 | – | – | – | – | – |
| 20 | 1993 | Au 14 kar. 268 | 585 | 268 | 147 | – | – | – | – | – |
| 24 | 1993 | Au14kar. b. Super | 585 | 265 | – | – | – | 150 | – | – |
| 19 | 1993 | Au 14 kar. 230 | 585 | 230 | 185 | – | – | – | – | – |
| 18 | 1993 | Au 14 kar. 200 | 585 | 200 | 215 | – | – | – | – | – |
| 77 | 2024 | Au 14K BW Kesia žlutá 585/188 | 585 | 188 | 222 | – | – | – | – | – |
| 17 | 1993 | Au 14 kar. 140 | 585 | 140 | 275 | – | – | – | – | – |
| 68 | 2014 | Au žluté 08 | 585 | 108 | 241 | 66 | – | – | – | – |
| 37 | 1996 | Au 14 kar. BEN-1 (MAGIC) | 585 | 87 | 233 | 95 | – | – | – | – |
| 42 | 2003 | Au585/085-Zn3 | 585 | 84 | 327 | 3 | – | – | – | – |
| 74 | 2024 | Au 585 žluté | 585 | 83 | 282 | 48 | – | – | – | – |
| 16 | 1993 | Au 14 kar. 51 | 585 | 50 | 365 | – | – | – | – | – |
| 72 | 2019 | Au 14 kar. BW Kesia bílá Pdf | 585 | 48 | 246 | 33 | 81 | – | – | – |
| 65 | 2012 | Au bílé-předslitina 481 | 585 | 28 | 239 | 68 | 79 | – | – | – |
| 73 | 2021 | Au 14 kar. BW Kesia červená R06 | 585 | 6 | 404 | 5 | – | – | – | – |
| 43 | 2003 | Au585-8N | 585 | 2 | 251 | 58 | 102 | – | – | – |
| 38 | 1999 | Au 14 bílé IDEAL | 585 | – | 281 | 49 | 85 | – | – | – |
| 23 | 1993 | Au 14 kar. bílá | 585 | – | 230 | 49 | 134 | – | 2 | – |
Zdroj: Registr klenotnických slitin Puncovního úřadu ČR, puncovniurad.cz/cz/registr.aspx, stav ke dni 15. 6. 2026. Obsah kovů uveden v tisícinách.
Co ovlivňuje barvu zlaté slitiny
Výsledná barva zlatého šperku závisí na poměru přísad, ne jen na ryzosti. Základní pravidla ze složení v registru:
Stříbro (Ag) světlí a zelenizuje – vysoký podíl Ag dává světle žluté nebo nazelenalé tóny. Téměř všechna světle žlutá 14k zlatá jsou bohatá na stříbro (Ag 300+).
Měď (Cu) červení a hřeje tón – vysoký podíl Cu dává růžové, červené nebo terakotové odstíny. Reg. č. 73 s Cu 404 je příkladem extrémně červeného 14k zlata.
Nikl (Ni) bělí – byl dlouho standardní přísadou pro bílé zlato. EU reguluje jeho použití kvůli alergickým reakcím (směrnice 94/27/EC), proto se v novějších slitinách nahrazuje palladiem.
Palladium (Pd) bělí bez alergického rizika – dražší alternativa k niklu. Slitiny označené „BW Kesia“ v registru jsou charakteristické právě použitím palladia.
Zinek (Zn) zlepšuje tekutost taveniny při odlévání – přidává se hlavně z technologických důvodů, ne pro barvu.
Proč registrace nestačí: punc
Registrace slitiny u Puncovního úřadu ještě neznamená, že konkrétní šperky jsou automaticky ověřeny. Výrobce nebo dovozce musí každý výrobek z drahého kovu předložit k puncování – fyzickému ověření ryzosti a vtlačení puncovní značky do kovu.
Teprve puncovní značka na šperku je zárukou, že konkrétní předmět splňuje deklarovanou ryzost. Registrovaná slitina je podmínkou pro výrobu, punc je podmínkou pro prodej.
Přehled puncovních značek pro zlato najdete na stránkách Puncovního úřadu: puncovniurad.cz/cz/znacky.aspx
Právní základ
Povinnost registrace klenotnických slitin vychází z § 49 zákona č. 539/1992 Sb. (puncovní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Zákon dále specifikuje vyhláška č. 363/2003 Sb.
Plné znění zákona: e-sbirka.cz/sb/1992/539
Nejčastější dotazy
Musí mít každý zlatý šperk prodávaný v ČR registrovanou slitinu?
Ano. Každý výrobce nebo dovozce šperků z drahých kovů v ČR musí používat slitiny zapsané v registru a předložit výrobky k puncování. Prodej nepuncovaných šperků z drahých kovů je v ČR zakázán.
Proč má 14k zlato v registru desítky různých slitin?
Protože při zachování minimálního obsahu Au 585/1000 lze zbytek (415/1000) naplnit různými kombinacemi kovů – a každá kombinace dává jiný barevný odstín, tvrdost nebo technologické vlastnosti. Výrobci si registrují vlastní specifické receptury.
Je Au 585 a Au 14k totéž?
Ano. 585/1000 = 58,5 % zlata = 14 karátů. Číselné označení (585) je přesnější a používá se v technické dokumentaci; karátové (14k) je starší a stále běžné v obchodě.
Proč mají některé slitiny Au 586, 587 nebo 588 místo přesně 585?
Přísady do slitiny mají různou atomovou hmotnost. Pokud výrobce zamíchá 585 dílů zlata a 415 dílů ostatních kovů, výsledný součet přesně 1 000 vychází jen tehdy, když se hmotnosti přesně sečtou. V praxi registr zachycuje skutečné naměřené složení, ne ideální cílové hodnoty – proto se objevují čísla jako 586 nebo 588 místo přesného 585.
Mohu podle registru poznat, zda je šperek hypoalergení?
Částečně. Slitiny bez niklu (Ni) jsou méně alergizující. V tabulce je nikl explicitně uveden tam, kde je obsažen – slitiny bez Ni v řádku ho nemají. Nejbezpečnější jsou slitiny s palladiem místo niklu. Detailní doporučení pro alergiky by měl poskytnout lékař, ne prodejce.
Obsah tohoto článku vychází z primárního zdroje – Registru klenotnických slitin Puncovního úřadu ČR, platného ke dni 15. 6. 2026. Nejedná se o investiční poradenství. Informace o ryzostech a puncování poskytuje přímo Puncovní úřad ČR
